Přeloženo z anglického originálu.
Autor: Bill Dyer FOSS profil | osobní web*
Nedávno jsem byl požádán, abych se zapojil do rozhovoru o počátcích výpočetní techniky. Některé z otázek, které padly, byly následující: "Kdy vlastně začala standardní výpočetní technika?" "Co to způsobilo?" "Jak nás ovlivňuje dnes, pokud vůbec?" Tito lidé měli zkušenosti s programováním na systémech Mac, Windows a Linux, ale ukázalo se, že historie, která položila základy jejich kódů, je jim cizí. A tak jsem se rozhodl zúžit své odpovědi na mikropočítače.
Ačkoli se zde jedná o článek typu "nostalgických", liší se tím, že jej lze považovat za historický a/nebo osobní názor. Konec sedmdesátých až osmdesátá léta minulého století byla přelomovým obdobím, kdy se vytvářelo mnoho konvencí, standardů a postupů, které dnes považujeme za samozřejmé.
CP/M
Pokud existuje nějaká věc, která započala formování mikropočítačů, pak to musí být operační systém CP/M. Hrál ústřední roli ve vývoji osobních počítačů, a to jak v oblasti softwaru, tak hardwaru. Éra CP/M podle mého názoru představuje počátek historie mikropočítačů. Byla to doba rychlých inovací, budování komunity a objevování, kdy nadšenci, vývojáři a podnikatelé začínali utvářet to, co se stalo naším současným moderním digitálním světem.
CP/M byl první operační systém, který jsem kdy používal. Shodou okolností jsem pracoval na malé vysoké škole, kde bylo zakoupeno několik počítačů Kaypro II, a právě zde jsem se seznámil s výpočetní technikou a systémem CP/M. CP/M byl navržen pro osmibitový procesor Intel 8080 a skromných 64 kilobajtů paměti a ve zkratce znamenal Control Program for Microcomputers (Kontrolní program pro mikropočítače). Byla to doba, kdy byl výpočetní výkon, který dnes považujeme za samozřejmost zázrakem, luxusem. CP/M byl později upraven pro další osmibitové procesory, například Zilog Z80, a vyvinul se do víceuživatelských variant pro šestnáctibitové procesory.
Kaypro II (Picture By Soupmeister - https://www.flickr.com/photos/soupmeister/5236380180/, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15558602)
CP/M vyvinul Dr. Gary A. Kildall [en], počas působení v Intel Corporation, v roce 1974. V roce 1975 založil spolu s Dorothy Kildallovou společnost Digital Research, Inc (DRI) a v roce 1977 se CP/M stal nejpopulárnějším operačním systémem pro mikropočítače. Kombinace CP/M a sběrnice S-100, první rozšiřující sběrnice, která se stala raným standardem v mikropočítačovém průmyslu, zajistila CP/M dominanci ve firmách od konce 70. let do poloviny 80. let.
Hardware
Přizpůsobivost CP/M byla legendární; zdálo se, že poběží na čemkoli. Moje zkušenosti sahaly napříč spektrem strojů, od univerzálního Commodoru 128, který žongloval s vlastním systémem, režimem Commodoru 64 a režimem CP/M, až po Osborne 1, Zenith Z-89 a TRS-80 Model II. A přestože jsem nikdy nevyzkoušel cartridge CP/M pro Commodore 64, existence takového adaptéru vypovídá o všudypřítomnosti CP/M.
Commodore 128D (Picture By Rama, CC BY-SA 2.0 fr, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17817948)
Zavedení BIOSu
Tato univerzální přizpůsobivost vychází z důmyslné architektury CP/M, která oddělila na stroji závislý BIOS (Basic Input/Output System) od na stroji nezávislých komponent. Díky tomu fungoval systém CP/M na široké škále strojů s minimálními úpravami. Termín "BIOS" vymyslel Gary Kildall. Tento princip se stal ve vývoji osobních počítačů rozhodujícím.
Před systémem CP/M bylo prostředí osobních počítačů neuvěřitelně roztříštěné. Každý výrobce obvykle vytvářel svůj vlastní hardware a software, což vedlo k tomu, že programy a aplikace nebyly mezi systémy přenositelné. To vyžadovalo, aby vývojáři softwaru přepisovali nebo upravovali své aplikace pro různé stroje, což bylo časově náročné a neefektivní.
Jakmile začalo počítače používat více podniků a jednotlivců, potřeba standardizace a kompatibility se stala jasnou. Rostla poptávka po společné platformě, která by umožnila větší přenositelnost softwaru a lepší interoperabilitu hardwaru. CP/M vznikl jako reakce na tuto roztříštěnost.
Plavba po sběrnici S-100
Zavedení sběrnice S-100 dále propojilo budoucnost počítačů a nabídlo páteř možnostem rozšíření. Jak se sběrnice S-100 rozšiřovala, pomáhala standardizovat hardwarovou stránku osobních počítačů. Výrobci začali vyrábět širokou škálu kompatibilních periferií a rozšiřujících karet, což uživatelům usnadnilo upgrade a rozšíření jejich systémů.
Popularita sběrnice S-100 doplnila vzestup systému CP/M. Protože CP/M mohl běžet na jakémkoli hardwaru, který poskytoval určitou úroveň kompatibility, pomohla standardizace sběrnice S-100 upevnit pozici CP/M jako univerzálního a oblíbeného operačního systému. Sběrnice S-100 se v podstatě postarala o standardizaci hardwaru, zatímco CP/M řešil softwarovou stránku.
Standardizace hardwaru nebyla náhodná. Požadavek CP/M na standardní sadu rozhraní (zejména pro přístup k disku a I/O operace) přiměl výrobce hardwaru k přijetí společných standardů. To bylo rozhodující v odvětví, které se rychle vyvíjelo a nemělo žádné zavedené normy. Dnes se již sice CP/M v konkurenci operačních systémů nenachází, stejně jako je sběrnice S-100. Filozofie návrhu a požadavky CP/M však ovlivnily pozdější návrh hardwaru, včetně IBM PC. Výrobci si uvědomili hodnotu vytvoření hardwaru, který by mohl podporovat populární operační systémy hned po vybalení z krabice.
Snímka obrazovky systému CP/M
Software
CP/M vyřešil problém neexistence běžného operačního systému. Na rozdíl od dnešní doby, kdy trhu s osobními počítači dominuje několik operačních systémů, v počátcích taková standardizace neexistovala. Každý systém mohl mít svůj jedinečný operační systém, pokud vůbec nějaký existoval, a uživatelé často museli rozumět složitostem svého konkrétního stroje, aby jej mohli efektivně používat nebo programovat.
Standardizace vývoje softwaru
CP/M hrál také důležitou roli ve standardizaci vývoje softwaru. Tím, že systém CP/M poskytoval společnou platformu pro různý hardware, umožnil vývojářům softwaru psát programy, které mohly běžet na jakémkoli stroji kompatibilním s CP/M - což výrazně snížilo nároky na vývoj a překážky vstupu pro tvůrce softwaru.
Popularita systému CP/M vedla také k živému ekosystému vývoje softwaru, od obchodních aplikací a programovacích nástrojů až po hry. Tato podpora široké škály aplikací, včetně textových procesorů jako WordStar [en], tabulkových procesorů jako SuperCalc a programovacích jazyků jako BASIC a Pascal, položila základy pro to, aby osobní počítače byly užitečné pro podnikové i osobní uživatele, a ukázala komerční životaschopnost softwaru jako produktu.
Éra CP/M se vyznačovala silným komunitním étosem, uživatelské skupiny, zpravodaje a sdílení softwaru byly samozřejmostí. Poznávání a používání těchto systémů nebylo v těchto počátcích vždy snadné a často představovalo výzvu (což bylo společné mnoha prvním počítačovým nadšencům). Křivka učení byla strmá, zejména díky strohé dokumentaci a méně interaktivním ladicím nástrojům. Úsilí vynaložené na učení vedlo k hlubokému a intuitivnímu pochopení principů výpočetní techniky a k určité odolnosti a myšlení při řešení problémů, které byly neocenitelné. Komunita se dělila o své znalosti a urychlovala tak vývoj a přijetí softwaru.
Instalátory softwaru
Dalším pozoruhodným vynálezem byl instalátor softwaru. Koncepce instalace softwaru, včetně instalátorů, se výrazněji prosadila v systému CP/M. Za touto inovací stála potřeba distribuovat software, který by mohl fungovat na různých konfiguracích, aniž by vyžadoval rozsáhlé ruční nastavení. Dnes se to zdá být samozřejmostí, ale tento posun směrem ke standardizovaným instalačním procesům byl předchůdcem dnešních postupů instalace softwaru. Představoval rané pochopení potřeby uživatelsky přívětivého nasazení softwaru v rozmanitém hardwarovém prostředí.
Závěr
Systém CP/M je dnes považován za zastaralý - jednalo se o operační systém pro jednoho uživatele, který běžel na hardwaru, který dnes považujeme za omezený. Přizpůsobivost CP/M však odstartovala bohatý softwarový ekosystém a podnítila průmysl ke standardizaci hardwaru. Principy návrhu operačního systému, zejména jeho oddělení komponent závislých na stroji a nezávislých na stroji, a jeho vliv na distribuci a instalaci softwaru měly zásadní vliv na utváření mikropočítačů, jak je známe dnes.
CP/M přišel právě v době, kdy se zkřížily cesty technologie, obchodu a lidské tvořivosti, a to vše ovlivnil, což vedlo k rychlému vývoji a někdy nečekaným zvratům. Místo CP/M v této historii přispívá k našemu chápání moderní výpočetní techniky a poskytuje náhled na to, kam se technologie může ubírat dál. Při pohledu zpět na CP/M nevidím jen operační systém; byl jsem svědkem jeho kapitoly ve velkém příběhu výpočetní techniky a jeho příběh je svědectvím o trvalé síle přizpůsobivosti, vize a komunity při utváření technologie. Z počátků CP/M vzešel průmysl a svět, který se stále vyvíjí a v každém kliknutí, v každém kódu a v každém počítači se odráží odkaz těch prvních dnů.
Originál článku: https://itsfoss.com/cp-m-os-history/
Upozornění: Stránka používá xsite tracking cookies a sledovací obsah.
Autor: Bill Dyer FOSS profil | osobní web
Přeloženo z anglického originálu.
Překladač: DEEPL, redigováno by a66ey
@a66ey@mastodon.social
r4dhexe@GitHub
@r4dhexe:4d2.org
Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Komentáre sú moderované.