Postavy: Burrell Smith, Bill Atkinson, Jef Raskin, Steve Wozniak
Andy Hertzfeld
We'll See About That
November 1979
Burrell Smith byl třiadvacetiletý inženýr samouk bez vysokoškolského vzdělání, kterého ke společnosti Apple přivedla elegance designu počítače Apple II. Do Applu byl přijat v únoru 1979 jako zaměstnanec Applu č. 282. Byl to řadový servisní technik, který měl na starosti opravy rozbitých počítačů Apple II, které občas vraceli zákazníci. Při odstraňování závad na rozbitých logických deskách, kterých bylo někdy i více než tucet za jediný den, si začal hluboce vážit jedinečných a kreativních konstrukčních technik Steva Wozniaka a vcítil se do nich.
Jazyková karta pro počítač AppleII.
Mezitím tým Lisy psal svůj první kód v Pascalu, který běžel na počítačích Apple II, protože hardware Lisy ještě nebyl připraven. Pracovali na něm téměř rok a napsali více kódu, než se vešlo do 64 kilobajtů paměti standardního počítače Apple II. Ve skutečnosti měl Apple II na své základní desce pouze 48 kilobajtů, ale používal "jazykovou" kartu, která mu poskytovala dalších 16 kilobajtů používaných pro běh jazyka Pascal. Aby toho bylo možné dosáhnout, musela jazyková karta "přepínat" svou paměť RAM přes paměť ROM na základní desce Apple II.
Bill Atkinson byl hlavním programátorem jak systému Apple II Pascal, tak nového systému Lisa. Byl v servisním oddělení, kde si vyzvedával další jazykové karty, když ho Burrell zaslechl, jak naříká nad přeplněností paměťových limitů počítače Apple II.
"No, proč nepřidáš na jazykovou kartu další paměť?", navrhl Burrell.
Billa to zaujalo, ale postěžoval si: "Nemůžeš přidat další paměť, protože nám došel adresní prostor. Limitem toho, co můžeme adresovat, je 64 K."
Burrell už na to myslel. "No, jazyková karta už přepíná banky paměti RAM, dokonce zdvojuje poslední 2K, kde je monitor ROM. Prostě ji přimějeme, aby přepínala další banku."
Bill byl nadšený, a tak mu Burrell postavil prototyp, zatímco Bill upravil běhový čas Pascalu, aby podporoval přepínání bank navíc. Fungovalo to jako kouzlo, takže Burrell měl brzy plné ruce práce s výrobou 80K jazykových karet pro všechny programátory Lisy.
Přibližně v té době narazil Bill na Jefa Raskina. Jef psal sérii článků o spotřebním počítači, který by byl extrémně levný a radikálně jednoduchý na používání. Byl připraven začít stavět hardwarový prototyp, a tak hledal talentovaného hardwarového designéra, který by dokázal realizovat jeho vizi brutálně jednoduchého a velmi levného stroje.
"Mám někoho, s kým by ses měl setkat," řekl Bill Jefovi. Domluvil se s Burrellem, že ho o víkendu přiveze do Jefova domu v Cupertinu.
Bill a Burrell se ve smluvený čas objevili u Jefa doma. Bill představil Burrella Jefovi a řekl. "Jefe, tohle je Burrell. Je to člověk, který pro tebe navrhne Macintosh."
"To se ještě uvidí," odpověděl Jef. "To se uvidí."
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Komentáře jsou moderovány.