A ještě jedna věc

Andy Hertzfeld

And Another Thing...

March 1982

Postavy: Rich Page, Steve Jobs, Bill Atkinson, Burrell Smith, Andy Hertzfeld, Larry Tesler

Počátkem roku 1982 začal být Macintosh uznáván jako významný projekt společnosti Apple, nikoli jako svérázná výzkumná odbočka. Ale stále zůstával poněkud kontroverzní. Protože Mac byl něco jako Lisa, která měla cenu jako Apple II, byl vnímán jako potenciální konkurence obou skupin. Navíc měl náš vedoucí Steve Jobs ve zvyku neustále se chlubit nadřazeností týmu Mac, což mělo tendenci odcizit nám všechny ostatní.

Larry Tesler, který přišel do Applu z Xerox PARC v létě 1980, byl vedoucím týmu aplikačního softwaru Lisy. Chápal a oceňoval potenciál Macintoshe a projekt velmi podporoval. Znepokojovalo ho, že někteří členové týmu Lisy nesdílejí jeho nadšení, a domníval se, že by bylo užitečné, kdybychom jeho týmu Mac předvedli a promluvili si s ním o našich plánech. Zařídil, abychom s Burrellem Smithem předvedli ukázku během schůzky v době oběda.

V té době už jsme měli samostatné prototypy Macintoshe, které nebyly závislé na pupeční šňůře k hostitelské Lise. Ještě jsme neměli skutečné plastové skříně, ale byli jsme schopni prototypy umístit do plastových krabic přibližně stejné velikosti, které byly ucházející imitací. Demonstrační softwarové prostředí bylo založeno na "Lisa Monitoru", jednoduchém operačním systému, který připravil jeden z hlavních architektů Lisy, Rich Page, a který jsem zprovoznil na Macintoshi. Monitor byl založen na systému UCSD Pascal Filer a nabízel jednoduché uživatelské rozhraní založené na nabídkách. Mohli jsme do monitoru zavést Mac z diskety Apple II a pak z něj spouštět různé demonstrační programy.

Burrell a já jsme prototyp postavili ve velké konferenční místnosti v budově Lisy. Kolem stolu seděl aplikační tým Lisy, ale kolem se shromáždilo i dost dalších členů týmu Lisy, celkem snad pětadvacet lidí. Larry Tesler nás hezky představil a pak jsme spustili prototyp a začali jsme procházet různá dema a vysvětlovat možnosti stroje. Zdálo se, že všechno jde dobře, když se najednou ozvalo hlasité, neodbytné zaklepání na dveře konferenční místnosti.

Než stačil kdokoli zareagovat, dveře se otevřely a dovnitř vešel Rich Page, systémový mág, který byl jedním z hlavních konstruktérů Lisy. Rich byl vysoký, vousatý inženýr, stejně zběhlý v hardwaru i softwaru, který byl zodpovědný za to, že Lisa používala 68000, a osobně portoval nebo vytvořil mnoho nástrojů, které používaly týmy Macintoshe i Lisy. Nikdy jsem ho však neviděl vypadat tak rozzlobeně jako v té chvíli.

"Vy nevíte, co děláte!", začal vrčet, zjevně v emotivním rozpoložení, "Macintosh zničí Lisu! Macintosh zničí Apple!!!"
Burrell a já jsme nevěděli, jak reagovat, a nevěděl to ani nikdo jiný v místnosti. Larry Tesler se na mě rozpačitě podíval a snažil se přijít na to, co má dělat. Ale Riche odpověď nijak zvlášť nezajímala, chtěl jen ventilovat svou frustraci.

"Steve Jobs chce zničit Lisu, protože jsme mu nedovolili ji ovládat," pokračoval Rich a skoro to vypadalo, že se rozpláče. "Jistě, je snadné hodit dohromady prototyp, ale je těžké dodat skutečný produkt. Vy vůbec nechápete, do čeho se pouštíte. Na Macu nemůže běžet software pro Lisu, na Lise nemůže běžet software pro Mac. Je vám to jedno. Nikdo si Lisu nekoupí, protože ví, že přijde Mac! Ale vám je to jedno!"

S tím se otočil a odkráčel z konferenční místnosti stejně rychle, jako přišel. Když odcházel, práskl dveřmi, jejichž zvuk se zlověstně odrážel v ohromeném tichu. Ozval se nervózní smích, ale nikdo nevěděl, co říct. Larry Tesler se začal omlouvat a vysvětlovat, že Rich nemluvil za většinu týmu Lisy, když se najednou dveře znovu rozletěly a Rich Page byl zpátky, stejně rozzlobený jako předtím.

"A ještě jedna věc...," řekl, než se zastavil a podíval se přímo na Burrella a na mě. "Nemám s vámi žádný problém, vím, že to není vaše vina. Problémem je Steve Jobs. Řekněte Stevovi, že si myslím, že ničí Apple!". Znovu se otočil, prudce odešel a podruhé zabouchl dveře. Ztuhli jsme a přemýšleli, jestli se vrátí potřetí.

Tentokrát se však Larry stihl dokončit omluvu a pak jsme rychle dokončili ukázku a uspořádali krátké sezení s otázkami a odpověďmi, přičemž všichni byli ještě trochu otřeseni z nečekaného výbuchu. Později odpoledne jsme Stevu Jobsovi o řečnění Riche Page řekli a on jen pokrčil rameny: "To je pro vás Rich Page. On se z toho dostane."

Druhý den ráno mi zavolal Bill Atkinson a řekl mi, že Rich Page se cítí špatně kvůli tomu, co se stalo, a že chce vzít Burrella a mě na oběd, aby se nám omluvil. Toho odpoledne jsme tedy všichni čtyři vyrazili na dlouhý oběd, kde nám Bill vysvětlil, že Rich se jen snažil udělat to, co považoval za správné, a neměl v úmyslu se tak emotivně rozčilovat. Rich nám řekl, že si opravdu váží toho, že Burrell a já odvádíme pro firmu skvělou práci, ale že je frustrovaný z toho, že Steve je taková neřízená střela a nepracuje pro náš společný úspěch. Rozešli jsme se ve slušném duchu, ale v koutku duše jsem se stále obával, že taková zjevná zášť pro nás bude v budoucnu problémem.

Zdroj: folklore.org ve sbírce CHM (Muzea počítačové historie)
Tento text je dostupný pod Creative Commons Licencí