Kdo nesdílí nejede, aneb metatagy pro Mastodon

Včera v noci se mi povedlo rozchodit pro webík editor. Sice stále píši posty ve VIM-u, ale chtěla jsem mít možnost přidávat a upravovat je i z mobilu. Taky přibil totálně primitivní dashboard a statistiky. Záložky, jenž byly svého času docela trendy záležitostí beru jako takové smeknutí klobouku před svobodnými tvořivými tvory kyberprostoru. Bez nich by to nešlo. Jo, a taky mám default cover na posty, viz obrázek hihihi :D.

Ale v dnešní době to úplně nejde ani bez sdílení. A dneškem má už tenhle web Mastodontový tlačítko a taky ve feedu načítá náhled článku. Což bylo nekonečně primitivní udělat a taky mi to podle toho nekonečně dlouho trvalo. Totiž...

... sociální síť, či také "super silo" jak tomu říkají na Indiewebu, si náhled stránky, jak alles víme, ano, načítá z dat uvedených v metadatech dokumentu. A s těmi pro Faceb00k jsem neměla problém. Mají to zdokumentovaný a článkoboti tím vyspamovali pozice v 00gle rankingu až po osmou osminu v zadnici osinu. Twitter jsem ani neřešila, páč jsem to nepoužívala. Jako beru, glorifikovaná RSS pro běžného Joea. Ale ty reklamy a sugesce... nač bych chtěla mít ve svý RSS-ce tenhle spam? A po Elonovém rodeu už mi je ta síť totálně volná.

Mastodon jsem chtěla. A narazila. Všude v šablonách jsem to přemarkovala h-cardy, zkoušela, supěla, hledala to i ono. Marně. Návody na spy-pluginy pro Wordpress nepotřebuji, dejte mi specifikaci! Marně. To, že Mastodon už nějakou dobu mikroformáty cíleně nepodporuje jsem si všimla ve svém hledání docela pozdě. A teď bábo raď.

Neporadila však bába, ale Dee Snyder. Někdy podvečer mi přehrávač vyhodil do repráčku KISS a já si, dělajíce kafe, vzpomněla na snad nejdůležitější Unixový princip:

Nekomplikuj to hlupáčku.

Neboli v originále KISS - Keep It Simple, Silly. A tak jsem si k tomu sedla zas a místo pátrání po specifikacích a radách jsem se podívala do zdrojáků pár sdílených postů. A vida. Ono to nakonec je tak jednoduchý, že nezbývá než se smát. Voni totiž, síť co konkuruje Modrýmu ptáčku, místo aby vytvářeli nové standardy a prosili lidi o jejich adopci prostě sprostě převzali metadata určené specificky pro Twitter. A tak, chtějíce Mastodon jsem dostala i kompatibilitu s teď už skomírajícím Ptáčkem.

A ponaučení celého dne a zvláště Mamutí epizody zní: Nekomplikuj to.. Jako třeba když se ti nechce načíst styl a po pár minutách zjistíš, že ukládáš localhost, ale natahuješ remote.

Poznámka

Jestli tohle čte budoucí zaměstnavatel, nic z toho není pravda, fabuluji ať je to zajímavý a jsem jinak superdokonalá a nové trendy mám zmáklý s prstem v nose.